Krušnohorská hračka byla zapsána do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Ústeckého kraje v roce 2017.
Počátky zpracování dřeva a rozvoj hračkářství v Krušných horách
Zpracování dřeva patřilo vždy k nejstarším krušnohorským řemeslům. Na počátku vzniku hračkářské tradice Krušných hor stojí až větší rozvoj soustružení dřeva v 17. století. Původně se soustružníci zaměřovali na produkci užitných předmětů, od druhé poloviny 18. století již začaly vznikat první dřevěné hračky.
Za rozvojem hračkářské výroby v české části Krušnohoří stál zákaz císaře Josefa II. na dovoz tzv. berchtesgadenského zboží na území habsburské monarchie. Berchtesgadenským zbožím byly v této době myšleny hlavně dřevěné figurky a hračky vyráběné a dovážené na území Čech z oblasti bavorských Alp.
První hračkářské dílny a chalupnická výroba
V 80. letech 18. století započala výroba prvních dřevěných hraček v obcích Kalek, Nová Ves v Horách, Hora Sv. Kateřiny. Stejně jako výroba krajek a plátna, také výroba hraček probíhala po jednotlivých chalupách
a výkup či další prodej obstarával tzv. faktor.
Centrum hračkářské výroby a odborné školství
V první polovině 19. století mělo hračkářství v regionu velmi silné zázemí a stalo se pevnou součástí řemeslné výroby středního Krušnohoří. Centrem tehdejší hračkářské výroby se po právu stala Hora Svaté Kateřiny. Právě zde byla v roce 1874 otevřena i C. k. odborná škola pro výrobu hraček, první škola tohoto typu na území Čech.
Techniky a specializace hračkářské produkce
Hračkářská produkce se soustředila hlavně na výrobu dřevěných figurek, a to jak celosoustružených, tak skládaných z vícera částí. Krušnohorskou specialitou byly figurky zvířátek vysekávané ze soustružených obručí. Další technikou, jejíž původ byl čistě na české straně Krušných hor, je tzv. levotočivé soustružení.
Na rozdíl od klasické pravotočivé techniky soustružení, umožňovalo mnohem jemnější a detailnější práci.
Přechod k tovární výrobě a konkurence
Od konce 19. století se začíná produkce hraček z malovýroby přesouvat do továren. Centrem velkovýroby hraček se první polovině 20. století stává Horní Litvínov, kam se v roce 1882, po zestátnění, přesunula
i hornokateřinská hračkářská škola. Přesto výroba hraček v Krušných horách neskončila. Hračky byly nadále vyráběny v rodinných dílnách, především v obcích Hora Svaté Kateřiny, Nová Ves v Horách, Brandov, Český Jiřetín, Orasín či Kalek. Produkci dílen a továren na české straně Krušných hor však konkurovala produkce saská, se svým centrem v Seifenu.
Tradiční dřevěné hračky z Krušných hor
Hlavní produkci dřevěných krušnohorských hraček po celé období tvořily především dřevěné figurky, a to jak soustružené, tak vysekávané ze soustružených obručí. V průběhu 19. století se sortiment rozšířil o dřevěné vozíky, soustružené káči a malé modely kolovrátků. Později se přidaly také dřevěné pušky, vláčky, stavebnice a ve 20. století i hračky v podobě dřevěných automobilů a letadel; v nabídce nechyběly ani pokojíčky pro panenky. Důležitou součástí krušnohorské produkce hraček byla také výroba stolních her, jako jsou šachy, domino či dáma. Litvínovskou specialitou se však stala společenská stolní hra Tivoli.
Poválečné proměny hračkářství v Krušných horách
Konec druhé světové války a následná obměna obyvatelstva stály i za zánikem velké části výroby dřevěných hraček na české straně Krušných hor. V průběhu druhé poloviny 40. let 20. století tak zanikla řada menších dílen i větších podniků. V poválečných letech byla zrušena hračkářská škola, která se v roce 1945 vrátila
z Litvínova zpět na Horu Svaté Kateřiny. Část produkce dřevěných hraček v Litvínově a později i v Nové Vsi
v Horách převzal Komunální podnik Litvínov, který se v roce 1961 transformoval ve firmu DEHOR.
Ta v 70. a 80. letech 20. století úspěšně navázala na starší hračkářskou tradici české části Krušnohoří.
K oblíbeným produktům firmy patřilo kombinované dětské počítadlo či zatloukací stolek. V 90. letech 20. století však podnik DEHOR v důsledku hospodářské transformace zanikl.
Pokračování hračkářské tradice v Nové Vsi v Horách
Na produkci podniku DEHOR naštěstí brzy navázala firma NBW, s. r. o., působící v Nové Vsi v Horách. Dnes se zaměřuje především na výrobu dřevěných kouřníků, které lze zakoupit v rozmanitých podobách, například
jako kominíka, mnicha či horníka. V sortimentu firmy nechybí ani kouřící pece. Na tradici regionu navazuje
i tím, že ve své nabídce udržela stolní společenskou hru Tivoli.
Ocenění a zachování tradice
Velká zásluha za zachování tradiční výroby krušnohorských hraček patří Sonje Vydrové (* 1947 – † 2025), firma NBW, s. r. o., která v roce 2018 získala ocenění Zlatý džbánek za zachování a udržování lidových řemesel v oblasti dřevovýroby — cena s poetickým názvem je Ústeckým krajem udělována osobám a subjektům, jež udržují a zachovávají při své činnosti znalosti a dovednosti v oblasti tradiční lidové kultury v Ústeckém kraji.
Fotogalerie
